V prosinci se narodila moje kamarádka Anettka.  Je o necelý rok mladší než já, takže ji teď byly dva roky. A tak se to muselo oslavit. Jelikož Aný bydlí v malém bytečku, tak si nás kamarády s rodičema pozvala do „zeleného domečku“. Přišla Lucinka, Filípek, Klaudinka, Denis a já. Moje maminka jí upekla dort….krtečkový..neb Anettka má moooc ráda krtečka.

Jen co jsme popřáli a předali dárečky, tak jsme zamířili všichni do herny a hezky si hráli, že rodičové měli klid na vlastní pokecání.

Celé odpoledne bylo moc fajn a už se těším na další oslavy.

No a hned pár dnů na to přišel Mikuláš. Rodiče mi teda říkali, že už přijde a že bych se měla naučit nějakou básničku nebo říkanku, aby mi dal nějaké dobroty, takže jsem se naučila „Mikuláš ztratil plášť“. Ve středu po Macechách (mateřské centrum) najednou někdo zaklepal a vešel dovnitř veeeelikááánský Mikuláš, krásný anděl a špinavý čert. Jéjej…já se jich teda lekla. Hned jsem se schovala k mámě a dala si ručičky před očíčka. No myslela jsem, že mě takhle neuvidí..ale Mikuláš zavolal první ze všech dětí MĚ!!! No já vůbec nechtěla k němu jít, ale máma šla se mnou a pomáhala mi.

Nakonec jsme společně vysoukali říkanku z pusy….slíbila jsem, že se polepším (nevím jak, ale věděl, že nechcu chodit do školky, ale jinak jsem prý byla hodná). A dostala jsem od něj velikou punčochu se samýma dobrotama.

A honem jsem s mamkou utekla na stranu. Pak už mi bylo docela hej…z povzdálí jsem sledovala čerta…toho jsem se fakt bála..i když ho Mikuláš poslal až dozadu a vůbec neblekotal nic…ale měl velké rohy a řetěz a pytel..no bojím bojím. Všechny děti si Mikuláš postupně zavolal a obdaroval punčochama, tak asi jsme zas tak zlobiví nebyli.

Tak zase za rok Mikuláši!