Když konečně slezl sníh, tak jsem se vypravila s tátou zkontrolovat svůj stromeček v Dětské aleji. Zda-li pak přežil tu zimu? Dala jsem si tedy procházku přes 5 km dlouhou.

U Strahovského rybníka jsme vlezli s tátou do přepadu a byli tak zároveň s vodní hladinou 🙂

Stromeček se má dobře a už se těším, že přijde jaro a začne se zelenat a mít lístečky. Cedulka s mým jménem je ještě k přečtení, tak novou mi udělá máma asi až příští rok.

Téměř každodenní záležitostí je blbnutí ve Višňovce. A když se tam potkám s Luckou nebo s jiným kamarádem, tak je to hned veselejší.

Už mě baví i jezdit na odrážedle, ale do kopce mě to někdy fakt neba…to pak slezu a takhle ho za sebou táhnu 🙂