Konečně jídlo!

 - by dadulka

Tak mi bylo půl roku, měla jsem svátek (od mámy a táty jsem dostala puzzlíky na zem) a pak přišlo to, čeho jsem se nemohla tak dlouho dočkat. Máma mi uvařila oběd! Svíčková to nebyla..ale skoro 🙂 Byla to mrkvička.

Rodičové mě usadili do mé židličky, dostala jsem bryndák, táta nažhavil kameru a foťák a já z toho byla vykulená. Máma rozmixovala mrkvičku a šup, šlo se krmit.
No řeknu vám….čekala jsem něco lepšího. Ono to bylo celé divné…při jídle sedět (u mlíčka si totiž vždycky pohodlně hajám), otvírat pusinku na lžičku (to není hračka ta lžička či co?!) a polykat. No prý jsem házela ksichtíky a tvářila se všelijak. Ale papala jsem a neplivala to.
Následující dny už jsem si na tu proceduru zvykla a krásně papám….alespoň to říká máma, která mě krmí. Sama otvírám pusinku, že chci další nášup a někdy skoro po lžičce skočím. Jídlo neprskám a neplivu, krásně polykám. Prý bych nemusela mít ani bryndák. No jídlo mi asi fakt nebude dělat problém 🙂 (máma už ví, že mě bude muset odměřovat a hlídat, abych se nepřejídala :))
Po pár dnech s mrkvičkou jsem dostala i brambor a po týdnu jsem dostala první maso! Táta koupil krásné telecí a máma mi ho uvařila a rozmixovala a přidala do mrkvičky s bramburkem. No bylo to mňam. Táta mě o víkendu krmil a tak máma fotila a natáčela, jak už se nekřením a hezky jím.
Prý se mám na co těšit, neb mamka mi prý bude vařit i nadále a postupně přidávat další zeleninku a masíčko. Můžu se tak prý těšit na brokoličku, cuketu, hovězí, krůtí atd.
A když jsem teď ta velká holka, tak jsem se rozhodla teda pohnout a převaluji se ze zádíček na bříško..sice jen na jednu stranu, ale nemůžete chtít všechno hned lidi! Ale o tom zas někdy příště…