Tak máme za sebou další Vánoce. A jaké byly? No hlavně hodně štědré. Dostali jsme s bráchou strááááášně moc hraček. No a nějak si ani nestíháme s nima moc hrát. Nejradši totiž děláme blbiny nebo se honíme.

Pro Kubíka to byly druhé Vánoce, ale stejně ještě vůbec nevěděl, co se děje. To já jsem se na Štědrý den moooc těšila a čekala jsem, zda mi Ježíšek donese vše o co jsem mu napsala.

Jak už se stalo tradicí, tak dopoledne na Štědrý den jdeme s rodiči dolu do vsi zpívat ke stromečku a hlavně popřát všem sousedům krásné svátky. Tentokrát nás děti vytáhli i dopředu a zpívaly jsme koledy.

Odpoledne ještě došli Benešky na návštěvu a pak už přišla večeře. My nemáme kapra..ale lososa a pár krevetek..ty já mám nejradši a všechny bych je snědla. Brácha ani jednu nedostal. Jestli se příští rok budu muset dělit ještě s bráchou, tak to nevím nevím. Po večeři jsme šli volat z okna Ježíška…pak se ozvalo cinkání a já už věděla, že nezapomněl a přišel. Přinesl mi chemickou laboratoř, šaty a kadeřnickou sadu. Kubíkovi donesl dětský počítáček a dřevěnou hračku, mámě šicí stroj a tátovi kuličkodráhu. Ještě večer když Kuba už spal jsem s tátou zkoušela první pokusy a docela mě to nadchlo.

Druhý den na první svátek vánoční jsme odjeli k babičce do Hvozdné. Už tam na nás čekala teta Marta s Vládíkem a Šerinkou. I tam došel Ježíšek a zanechal tam pro nás spoustu dárků. Kubíkovi třeba auto a loď na dálkové ovládání, hasičské auto, pianko, mě mořskou pannu co mění barvu a plave, nábytek do domečku pro panenky, knížku, laky na nehty a spoustu dalšího. I ostatní našli pod stromečkem dárečky …. asi byli všichni celý rok hodní.

U babičky jsme byli 4 dni a stihl tam i napadnou trochu snížek. Kubík si ho loni neužil (však taky byl jen dva dny za celou zimu) a tak to pro něj bylo takové poprvé. Hned jsme ho museli prozkoumat.

U babičky a dědy na Hůrce byl taky Ježíšek…a nechal tam dárečky. Musela jsem vydržet čekat na rozbalování až po obědě…no se mi moc nechtělo..byla jsem natěšená, co mi donesl a zda tam bude to miminko, o které jsem psala Ježíškovi a zatím mi ho nedonesl. … a bylo tam. Dala jsem mu jméno Klárka a mám pro něj i vaničku apod. Kubík dostal samá autíčka..holt kluk 🙂

Dárky jsme sbírali až do nového roku 🙂 a máme toho teď víc než dost. A to mám za chvilku narozeniny!

Škoda jen, že toho sněhu nebylo víc a byli jsme tak jen jednou sáňkovat. To se mnou šla kamarádka Viktorka a bylo to fajn. Tak třeba se ještě sněhu dočkáme…moc bych chtěla udělat zas ovečkovou fotku 🙂

Jak jsem již psala, podzim byl pro mě ve znamení velkých změn. První změna byla školka…a druhá velká změna pro mě je můj bráška Kubík!

Narodil se nečekaně, rychle a zrovna když jsem já byla nemocná. Měla jsem laryngitidu a ještě zánět středního ucha. 🙁 V tu neděli (13. 10.) odpoledne mamka už tušila, že bude zle a tak rychle s tátou chtěli ještě nafotit mě s mámou. Mě se ale fotit zrovna moc nechtělo 🙁 ale nakonec nějaka hezká fotečka přece jen vznikla. Večer mě po koupání a pohádce táta odvezl k babičce na Hůrku. To jsem ještě nevěděla, že tam zůstanu delší dobu.

Bráška přišel na svět v noci na pondělí (14. 10. ve 2:31 hod.) a od první fotky co jsem viděla ho miluju. Je to ten nejúžasnější brácha na světě! Je tak milej a hezkej. Je dokonce lepší než kdyby byl ségra 🙂 Už jsem zapomněla, že jsem bráchu nechtěla a furt doufala jen v ségru. Kubíček je můj miláček.

Kubíček měl nějaké problémy a já brala antibiotika a snažila se sbavit kašle, abych ho mohla jít navštívit, jakmile to bude možné. Zatím za ním mohla chodit jen maminka a táta. Ten mi alespoň vždy ukázal fotky a chodil za mnou za babičkou a dědou. Po týdnu o víkendu konečně dali mamince Kubíka na pokoj a mohli jsme přijet na návštěvu. Byla jsem trošku mimo, ale Kubíčka jsem si hned zamilovala. Hladila jsem ho a dokonce pochovala. Babička si ho taky pochovala a všichni jsme byli rádi pohromadě. Další týden jsem už za maminkou a Kubíčkem jezdila s tátou a jednou dokonce jsme vzali maminku vyvenčit ven do parku. To jsem si ji mohla taky chvilku užít pro sebe.

A pak mě jednoho dne táta vyzvedl po obědě ze školky a jeli jsme společně pro maminku a Kubíka do porodnice. No a od té doby mám bráchu doma! Je to můj velký mazel…furt ho pusinkuju a hladím. Mámě pomáhám koupat, dávat dudlík, houpat a už ho umím i sama chovat. Je to super mít brášku! A Kubík je prostě ten nejlepší. Jenom bych teď nejradši nechodila do školky a byla jen doma s mámou a Kubíkem. Tak je to trošku boj se mnou teď. Ale já se brzo polepším a budu zas hodná holka „)

Odteď sem tedy budeme psát příspěvky s bráškou dohromady, neboť i on má co říct a o co se s vámi podělit.

A jen tak pro informaci, co umím ve svých 3 letech:

– vážím 19 kg

– měřím 104 cm

– umím všechny barvy

– zpívám písničky, říkám říkanky a vymýšlím si občas pohádky atd.

– umím své jméno a kde bydlím

– umím téměř všechna písmenka

– pár slovíček v angličtině

– umím se svléknout a téměř vše obléknout…(ach ta trička a mikiny a punčocháče)

– umím si sama čistit zuby a česat se

– sama jím a od tří musím jíst jako dospěláci – tj. na normální židli, jejich příborama a jejich talíře

– počítat umím do 10 s tím že do tří let jsem vynechávala trojku a teď když jsem akceptovala trojku, tak pro změnu vynechávám šestku

– na záchod chodím sama…už nepotřebuju ani stupátko či dětské sedátko

– mám ráda Včelí medvídky, Peppu, Shauna

– hrozně ráda poslouchám když mi někdo čte pohádky

Tak si představte, že mi už jsou 3 roky!

A jelikož týden přede mnou se narodila moje sestřenka Eliška, tak jsme ty narozeniny slavily společně u  ní doma. Jsou nám tři…proto 6 svíček na dortu 🙂 Ten nám upekla moje maminka….prý jsme takové dvě kočičky.

Na oslavu k Elišce domů přišla i pražská babi a děda. Dostaly jsme od nich každá pokladnu, takže už můžeme prodávat jako ty ženský v opravdickém obchodě.

Od Elišky a spol. jsem dostala omalovánky a pak hru Člověče nezlob se pro děti. Tak zas budeme mít co dělat s mámou přes den. Máma něco říkala, že se mnou bude ještě půl roku doma a pak snad prý půjdu někam do školky. Už se tam i docela těším. Pokaždé když jdem kolem nějaké, tak se mi líbí, ale máma říká, že bůhví kam se dostanu. To jsem teda zvědavá..neb podle mě musí být školka hlavně barevná a úplně super by bylo, kdybych chodila s Lucinkou a nebo s Eliškou a Terkou.

Druhou oslavu jsem měla u babičky na Moravě. Jela jsem tam s tátou na víkend. Mámu jsme nechali doma, neb by se tentokrát nevešla do auta :)) vezli jsme totiž sedačku z mého pokojíku.

Babička mi upekla dort a dostala jsem od nich loutkové divadlo a spoustu sladkostí.

Sněhu bylo jen tak trochu, tak na sáňkování to nebylo, ale zato jsem byla na procházce s Fidem, poklízela ptáčky a hrála si s tetou Staňkou. Taky za mnou došel Ondrášek. To už je velký kluk a má mě moc rád 🙂

Taky jsem byla s tátou na návštěvě u Mafíků. Celou návštěvu o mě táta téměř nevěděl…prostě už ho nepotřebuju a hraju si s holkama sama. Taky jsme s nima šla k jejich babičce na návštěvu – to se táta prý moc divil.

Trochu jsme se s Adélkou a Nelinkou domluvily na tu naší společnou letní dovču….jako co vymyslíme za lumpárny a jak si ochočíme rodiče…ale to vám radši dopředu neprozradím. Počkejte si do července 🙂

No a do třetice, když mi jsou ty tři 🙂 jsem měla dětskou party doma. Pozvala jsem Lucinku, Barunku, Anettku, Románka a Kačenku s Kiki. Kačenka s Kiki nakonec nemohly dorazit, ale i tak nás bylo dost…neb každý dorazil s rodičema 🙂

Dostala jsem spoustu dárků…největší úspěch slavily boby…ty jsem dostala od Lucinky. Na těch jsem furt chtěla sedět a málem bych na nich i snad spala. Od Romčíka, jediného zástupce chlapů, jsem dostala i kytičku v květináči, tak se o ni teď budu starat a zalévat. Mamka mi upekla krásný dort….představte si, že to byla louka, kde měli piknik Včelí medvídci a Peppa..heh. No já snědla i tu Peppu..byla moc dobrá.

Měli jsme taky dětské šampaňské a spoustu gumídků, lentilek a jiných dobrot. No ztláskala jsem to pěkně…ale to je jiný příběh 🙂

Party byla moc fajn a už se těším na další…tu bude mít za chvíli Lucinka 🙂

Jo a od rodičů jsem dostala úžasnou kuchyňku!

PS:

Ještě jedna nostalgická fotečka….takhle jsem pózovala při mých prvních narozeninách….pamatujete?

A co jsem zatím podnikla v lednu? No jelikož nám konečně nasněžilo, tak jsem hodně sáňkovala.

A to jak na sáňkách,  tak na lopatě, které říkám šáša (neb je na držadle šašek). 

Jak mě to vloni skoro nebavilo, tak letos si to plně užívám. Nebojím se vůbec a jezdím sama na saních (pak si je teda musím vytáhnout sama do kopce). Novinka pro mě byla ta lopata…to vám je super věc. Sedím tak na zemi a nemám jak spadnout a brzdím nohama, když se moc rozjedu a dokážu na tom jezdit i pozadu a otočit se apod. Taky je lopata dobrá na to, že na ní můžu nosit sníh. Když ho donesu cestou zpátky na kopec mamce, tak mi z něj udělá kouličku a jednu jsem si vzala i domů do mrazáku 🙂

Sáňkování je prostě super zábava, jen je škoda, že zas tak často není napadaný sníh 🙁

Další ze zimních sportů jsem vyzkoušela bruslení. Máma s tátou mi koupili nové brusle, které jsou rostoucí, takže mi prý vydrží ještě minimálně další rok. No nadšená jsem zrovna dvakrát nebyla, on mě totiž zrovna bolel hodně zadeček a chtěla jsem spíš domů. Ale půl hodky jsem s mámou teda vydržela na těch bruslích stát. Mamka se mě snažila jen přidržovat a táhnout a já měla za úkol držet balanc. No budu muset jít ještě párkrát než zkusím první odrazy. 🙂

A další sport, který se dá v zimě dělat je plavání. Na bazénu je totiž furt stejně teplo 🙂 A jak já vodu miluju, tak tam se vždy pořádně vyblbnu. Nejradši chdoím s tátou, neb s mámou zas chodím do kurzu plavání a to musím dělat jen co po mě chcou. Takhle v aquaparku si můžu skákat a jezdit po skluzavce jak jen chci. 🙂 Ježíšek mi také donesl čepici, páseček a destičku, takže teď jsem nebezpečný žralok..bojte se, bojte :)!

A o víkendu chodím taky na procházky. Tentokrát jsem s tátou došla k posedu a on mě nechal vylézt až nahoru!

Vyhlížela jsem zvířátka, ale nikde nic…asi jim byla veliká zima.

Jindy jsem zas byla s mamkou a ta mi dovolila vzít si kočárek s miminkem ven.

Prostě v zimě se dá podnikat spousta věcí a rozhodně nemusím být jen doma za pecí :))