V půlce března jsem vyrazila s maminkou na týden k moravské babičce. Táta musí chodit do práce, tak jsme si každá sbalila baťoh a jely jsme vláčkem.

Cesta byla dlouhá (celkem s cestou na vlak a od vlaku 6 hodin) a máma trnula jak to zvládnem. Ale já jsem se ukázala jako zdatná cestující a hlavně vzorná holčička. Když vláček vyjel, tak jsem necelou hodinku koukala a povídala si s mamkou, v kupé s námi jel nějaký smradlavý pán, tak s tím jsem se nebavila. Poté mi maminka řekla ať si hajnu a spinkám..tak jsem si lehla a do 10 minut spala. To máma koukala. V Pardubicích mě ale probudily nějaké dvě holky, co k nám přistoupily a naštěstí ten chlap vystoupil. Tak už jsme jely až do Otrokovic. Měla jsem s sebou svuj baťůžek s hračkama a knížkama a máma měla sváču a moje oblíbené rozinky, takže nám ta dlouhá cesta nakonec utekla. A představte si, že jsem celou dobu ani nechtěla čůrat. Jednou jsme to byly zkusit na WC, ale to mě teda spíš vyděsilo a tak jsem už nechtěla čůrat.  Až v Otrokovicích když jsme vystoupily, tak jsem ráda počůrala travičku.

Tam už na nás čekala babi a teta Staňka. Odvezly si nás autíčkem domů do Hvozdné. Tam jsme byly celý týden. S babičkou jsem malovala, s tetou chodila sbírat vajíčka (moje největší záliba momentálně), s dědou malovala vodou po zemi atd.

Taky jsme zajely s babi na kravín a okoukla jsem jim tam jak velké krávy, tak telátka. Ty se mi teda líbily víc.

I pár oveček tam bylo, ale nejvíce se mi líbil zas ten bagr. Z toho bagru jsem nechtěla slézt a máma mě musela na můj příkaz fotit.

Pejsek Fido je můj velkej kámoš a nejradši ho krmím piškoty (na ty mu tajně chodím), tulím se s ním a budím ho. Ale s dědou jsme ho dokonce vozili v mém kočárku na panenky!

No a v sobotu jsem s babičkou zadělala těsto na buchty a když se upekly, tak jsme vyrazily všichni 4 k tetě do Brna.

U tety je taky pejsek – Šerinka. Takže jsem běhala za Šerinkou, hrála si s jejíma hračkama a běhala po zahradě. Teta Staňka mě dokonce vozila v Šerinčině boudičce.

Druhý den mi strejda pověsil houpačku a já se mohla houpat. Okoukla jsem také jestli už vyrůstají kytičky a udělala jsem jim malá malá.

V neděli dopoledne si pro nás dojel táta. Užili jsme si sluníčka na zahradě a po obědě vyrazili domů. Sláva hurá výletu, zas se těším do vlaku!

Jednou o víkendu jsme celá rodinka vyrazili do pražské ZOO. Vyjeli jsme časně ráno..neb co doma, když já vstávám v 6 hodin, že? 🙂

Takže jsme tam byli hned po otevření. Některá zvířátka se teprve probouzela, některá dokonce ještě spala! To je život!

Zvířátka mám hrozně ráda a tak už si ZOO umím pořádně užít. Furt se rodičů ptám: Co to je?

ZOO je to velikánská a tak jsme si raději zapůjčili kočárek, co kdyby mě už ke konci bolely nožičky 🙂

Obdivovala jsem žirafy – jedna byla těhotná a hrozně se jí hýbalo břicho, pak tam bylo několik mláďat – no vysoký jak máma nebo táta…žádní drobečci; opičky, medvěda, zebry, sovy, tygry a lvy atd.

 Toto nejsem já…ale malá gorilka Tatu.

Ani nevím, co je moje nejoblíbenější zvířátko….ale určitě vím, že super bylo u koziček. Koupili jsme si tam granulky a já je krmila. Malá mimi kozička, kterou jsem furt chtěla krmit to vůbec nechtěla papat. Za to dospělé kozy ty by jedly furt. Jedna dokonce mámě cucala kalhoty 🙂

Když jsme byli u koziček, tak jsme tam potkali tetu se strejdou a holkama – Eliškou a Terezkou. Všichni jsme pak společně zašli na oběd. Oni pak šli projít ZOO, ale  my jsme pak už pospíchali na návštěvu k tetě Tee.

Teta Tee byla sama doma, neb strejda Donn je ještě v Indii. Ale to mi vůbec nevadilo, alespoň jsem měla tetu pro sebe.

Teta mě houpala v křesílku a pak mi hlavně dovolila hrát na klavír. To se mi docela líbilo. Mačkala jsem klávesy jak profík a vždy říkala, jaké to je zrovna zvíře. Takhle jsem hrála slona, žirafu apod.

S tetou je sranda a já si to u ní užila….musely jsme si i zahrát na rozesmívání….takhle mě před skoro 2 lety poprvé rozesmála 🙂

Teto, zase někdy zajeď na návštěvu až budeš v Praze!

Tak ke konci zimy se udělalo i hezké počasí a když mě jednoho odpoledne táta hlídal, tak jsme toho využili a zašli se podívat k Vltavě.

Na náplavce se mi líbilo. Bylo tam spousta labutí, racků, kačenek a ty já mám moc ráda. Škoda jen, že jsme zapomněli vzít nějaký starý chleba pro ně.

Hezky jsme si prošli náplavku od Palačáku až k železničnímu mostu. Chvilku jsem tam pózovala a koukala na vodu pode mnou, ale za chvilku hned jel vlak. To byla sranda, jsem byla kousek od něho.

Jednou o víkendu jsme také vyjeli na návštěvu vzdálených příbuzných našeho táty – Andráškových. Mají dvě děti – Aničku a Toníčka.

Když jsme dojeli, tak se mě hned Anička ujala a šly jsme si hrát do pokojíčku. Rodiče úplně koukali, že jsem si na ně přes hodinu nevzpomněla. To víte, spousta jiných hraček než doma a velká Anička si se mnou hezky hrála. Jejímu bráškovi Toníčkovi to bylo chvílemi až líto a tak se taky snažil ségru zaujmout.

Akorát ještě nejsem úplně parťák na hraní na princezny…mě to prostě vůbec nebere. Převlíkat se do šatiček a dávat si na hlavu nějaké čelenky apod. Nic pro mne. To velká Anička by byla princeznou furt.

Celé odpoledne tam strašně rychle uteklo a tak už se všichni těšíme až se udělá zas hezky a třeba přijedou Andráškovi zas k nám.