Month: Září 2010

Hopsa hejsa do Brandejsa a pak k prababi :)

 - by dadulka

V sobotu po svatbě, o které jsem psala minule, jsem jela zas na výlet. Bylo krásně, sluníčko svítilo a naši naplánovali výlet do Brandýsa nad Labem a ještě prý bude nějaké překvápko 🙂

V Brandejse jsme prošli trh, který byl na náměstí a máma mi tam koupila manžestráky na podzim a pak koupila něco kulatého oranžového…no prý to budeme mít všichni tři na oběd. Byla to dýně Hokkaido, jak mě i tátu máma zasvětila. Pak už jsme procházeli městem a hledali kešky. Překvapilo nás, kolik mají kostelů a kostelíčků a taky stav chodníku a ulic. To bylo docela příšerné…každý metr jiný, kostky různé..no mě se to drncání v kočárku docela líbí..klidně u něj i usnu 🙂
U řeky jsme taky hledali a nenašli 🙁 mezitím nás tam okusovali komáři a já hrála na jukanou 🙂 Musím si ještě hluboký kočár užít dokavaď se do něj vejdu 🙂
Pak jsme si dali výborný oběd, rodičové byli nadšení z místního ledového čaje a táta si pochutnal na jehněčím. No já dostala svoje milované mlíko 🙂
No a pak bylo na řadě to překvapení. Jeli jsme překvapit prababičku s pradědou. Neměli vůbec tušení, že přijedem a tak byli hooodně překvapení a byli mooooc rádi. Máma vytáhla bábovku, co ráno upekla (zase mi nic nedali :() a já bavila praprarodiče. Pak se ale schovalo sluníčko a začal foukat studený vítr a tak jsme raději zalezli do chaty a bavili se dál v teplíčku.
Navečír jsme ale museli jet domů…prý mám svoji večerku (co nadělám s nima :)) a tak jsme udělali pápá a jeli dom. Byl to hezký výlet a už se zas moc těším na prababi a pradědu.

Svatba Terezky a Donna

 - by dadulka

Tak jsem se dočkala! Konečně byl pátek 3. 9. a to znamenalo jediné….jdeme na svatbu! A ne jen tak ledajakou svatbu…na svatbu Terezky a Donna. Donn je z Indie a teta Terezka má přátele po celém světě, tak to bude opravdu mezinárodní svatba. 🙂

No ale co to dává máma ještě do kufru auta??? nějaké krabice a kytky…to jsou věci..co to bude, co to bude? No na místo jsme dojeli včas..narozdíl od nevěsty 🙂 ale holt bez té se nezačne, že?! 🙂
No máma na nic nečekala a hned šla něco dělat…vyndala krabice a kytky a co to vidím….to bude asi dort! Jojo..máma upekla jako svatební dort pro Terezku a Donna dort. Byl třípatrový a každé patro bylo jiné – vanilkové, čokoládové a oříškové. Za chvilku to měla sestavené a ozdobené kytkama a to jsem s tátou koukala. Podívejte!

Nevěsta byla nádherná, měla šaty ušitý až v Číně a bylo na ní vidět, jak si to užívá. Oba dva s ženichem řekli Ano (I do) a tak jsou svoji. Mě se chtělo spinkat, tak se mnou máma jezdila v kočáru…ale neusnula jsem…nesmí mi nic utéct. Tak jsem popřála osobně a až potom, když se novomanželé fotili jsem si zdřímla. Ale než se šlo dovnitř na raut, tak už jsem byla zas vzhůru. Ano, nebyla to klasická svatba…oběd s polívkou apod. … občerstvení bylo formou rautu a byly takové dobrůtky jako krevety s kokosovou omáčkou, parmská šunka s melounem apod. No já z toho nic nemůžu, tak jsem si alespoň užívala pozornosti…neb jsem byla jediné dítě na svatbě. Ale máma pak večír fňukala, že tahat mě celý den na rukách je fuška (no co no…mám 9 kg no).
No užili jsme si to, dort všem chutnal, já nezlobila a dělala ukázkové dítě (aby si novomanželé pořídili co nejdřív taky takové :)) a odmítla jsem jít spinkat, takže jsem pařila dál v pyžamku až skoro do devíti hodin.

Tak doufám, že si to všichni užili jako já a hlavně ať jsou teta Tee a strejda Donn spolu šťastní!

Víkend v Poděbradech a Nymburce

 - by dadulka

Tak si představte, že máma s tátou už jsou pět let vzatý! Já teda vůbec nevím, jak to tenkrát bylo, jaká byla svatba a kdo na ní byl či nebyl….ale máma s tátou na to vzpomínají hezky. No a když měli to výročí, tak se rozhodli, že místo dárků strávíme všichni tři (kam by mě dali, že? :)) někde mimo domov. Prohledali internet a jelo se do Poděbrad. 

 

Teda nejdříve jsme se stavili v Nymburce….ten nás všechny překvapil….je to krásné město a super místa na procházky. Dali jsme si dobrý oběd…já měla ještě z domova zeleninku a pak odlovili pár kešek. 

Odpoledne jsme se pak přemístili do Poděbrad. Tam jsme měli objednaný pokoj v malém penzionku…nic hodobožo..na tu jednu noc to stačilo. 

Vyrazili jsme ještě do města…no a jen co jsme tam došli, tak začalo pršet..a jak. Ke všemu nám v autě vypadla pláštěnka na kočárek …takže jsme měli jen mámin deštník. No chvílu jsme čekali, zda to nepřejde a nebude lépe..mě to ale už taky přestávalo bavit, neb jsem dostala hlad. No nakonec musel táta jít zpátky pro auto a přijet pro nás. Já s mámou jsme čekaly v teple kavárny…máma u čaje a já u prsa :)) není nad mlíko vám řeknu.

Večír jsem šla ukázkově spinkat a ani mě nevzbudili ostatní hosté, kteří bouchali dveřma apod. No ale ráno v půl šesté jsem byla už vyspinkaná a rozhodnutá, že už budu celý den vzhůru. Naši po chvíli vypadali, že by si ještě dáchli, ale to NE! Mě se spinkat nechce! Konečně bylo osm, oblíkli mě a sešli jsme dolu na snídani. Ale ani pak se mi nechtělo spát….až v deset jsem teda usnula..ale jen na chvilku..nesmí mi přece nic utéct. :))
Celý den se střídalo počasí..chvilku déšť, chvilku sluníčko…mě to v kočárku bylo putna..neb máma vždy jen přetáhla pláštěnku a jelo se dál. Poděbrady jsou krásné a prošli jsme je křížem krážem. Odlovili dost kešek, poslali pohledy, nakoupili lázeňské oplatky…slyšeli zpívat Evu Pilarovou a dali si dobrý oběd. Teda já měla kupovanou skleničku…poprvé..no řeknu vám, chutná to teda jinak než co mi máma vaří. 

Uťapaní rodiče to pak odpoledne zabalili a jelo se dom. Já se v autě vyspinkala…není nad pohádku od Fábišky 🙂 a bylo po víkendu. Bylo to fajn!