Month: Duben 2010

Moje první svatba…

 - by dadulka
Tak a je konečně hezky!
A jak jsem si toho všimla? No máma mě mín nabaluje a v kočárku už taky nemám tolik vrstev 🙂 Pak mi dává plínku proti sluníčku a v poslední řadě vyrážíme furt někam na výlety.

V sobotu jsem byla na své první svatbě! Teda byla jsem jen jako divák, jako nevěsta prý budu jednou až vyrostu…říkala máma. Této nevěstě to moooc slušelo…vůbec bych tetu dikobraze nepoznala. Já teda taky byla oháklá – šatičky, punčošky, čepičku od tety a botičky! No koukněte na fotku!
Obřad jsem prospala, takže nedošlo ke křičení „neeee“, které se mnou máma nacvičovala. 🙂
Probrala jsem se až když se vzali a tak jsem alespon mohla osobně pogratulovat tetě i strejdovi. Pak jsme čekali ještě na focení. Vše bylo v krásném parku, tak se dalo před sluníčkem utéct do stínu, takže jsem se nespálila. Pak mě mamka ještě přebalila a nakrmila..při krkání u táty jsem si trošku poblinkala ty mý krásný šatičky….tak mě máma převlíkla do pohodlnějších tepláčků a jelo se. Cestou jsme se stavili v Příbrami na oběd…tam už jsem zase spala..ale indickou stravu jsem pak ochutnala od mámy z mlíčka a mnam mnam. 🙂
Večer jsme pak byli u Lucinky…strejda Beny měl narozeniny, tak jsme to slavili. Moc jsme si s Luckou nepokecaly…bud chtěla jíst a nebo brečela…to já jsem si vyhrála i pod její hrazdičkou 🙂 hehe
Ale jakmile jsem usnula, tak mě odnesli rodičové do postýlky a prý mě hlídala nějaká chůva či co…no když mi vypadl dudlík a já pobrekla..tak tu byli v cukuletu..takže to asi funguje 🙂

V nedělu odpoledne jsme sedli do Fábišky a jeli na výlet. Furt nás sledovalo jiné auto..a až potom mi máma řekla, že to byla Kačenka s rodiči v tom autě…jeli totiž s námi.
Kačenka už je velká holka..takže v kočárku nejezdí…ale nese se 🙂 Nejdřív nějak trucovala, ale pak už byla v pohodě. Já zase většinu prospala.
Byli jsme v nějakém skanzenu…no probrala jsem se a bylo to tam hezké..jezdil tam i vláček. No kešku jsme našli i když to chvilku trvalo a jelikož už bylo hodně hodin, vyrazili jsem domů.

Další týden v čoudu :)

 - by dadulka
Musím se vám přiznat k pár drobnostem 🙂

  • Miluju seriál Glee (americký seriál o pěvěckém kroužku na střední škole apod.)…už v bříšku jsem reagovala na písničky co zpívají zběsilým kopáním a snad i skákáním 🙂 no a ted když se koukáme, tak at dělám co dělám, tak zpozorním, upřeně začnu koukat na telku a zklidním se. Máma říká, že za chvilku určitě začnu poklepávat nožičkou do rytmu 🙂 Prostě mě tahle pop muzika bere…ale jakmile přestanou zpívat a začne obyčejný děj, tak to mě teda naštvou..hned se dávám do breku. :))
  • před týdnem mi babička přinesla kolotoč nad postýlku…no to jsou vám věci! Točí se tam dva králíčci se žábou a kačkou. Mě to hrozně bere a rozesmívá a někdy si s nimi povídám. I si zařvu na mámu či tátu když se kolotoč zastaví a nehraje 🙂 
  • už neřvu a neprotestuju při mazání obličeje – je to totiž podobné jako když mě máma rozesmívá tapáním po obličejíčku 🙂 a tak jsem si na to zvykla
  • jsem holka šikovná a když jsem v kočárku vyplivla dudlík (už mi prostě nechutnal), tak mi přistál na čele a hezky si tam trůnil 🙂
Na návštěvě u nás byla teta Lucka (mámina exkolegyně z práce), teta Simona (prý bydlí pod námi a budu ji dupat nad hlavou až se naučím chodit) mi přinesla dáreček a taky jsem byla s mámou u ní v práci. No moc si z toho nepamatuju, protože jsem většinu prospala. Předtím jsme totiž zašly na kontrolu očkování TBC, co mi píchli ještě v porodnici.
Mám od toho takový stroupek na ramínku..no máma myslela, že to bude raz dva a no problemo. No doktorka mi strhla stroupek a pak to zkusila zmáčknout a fujtajbl…vymačkala mi z toho dost hnisu..až jsem tam měla jámu … no samo jsem jí pořádně vynadala! Pak mě máma přebalila a zkoušela nakrmit, ale já byla tak rozčílená, že jsem to radši zabalila a vysílením usnula v kočárku. U mámy v práci si mě furt někdo prohlížel, ale já otevřela očička jen na vybrané jedince 🙂 No docela se mi tam líbilo..vůbec jsem neplakala.
Zase se tam prý někdy půjdeme podívat…tak si ty tety a strejdy příště snad lépe prohlídnu.

A v pátek po práci jsme s tátou a mámou vyrazily na kešku v Chýni. Bylo to kousek..tak si mě máma uvázala do šátku. Mě se to moc líbí a spinkám si v něm. Krásně mámu vždy ofuním 🙂

Medvídě u medvědů

 - by dadulka
Z ničeho nic se ze mě stalo medvídátko – máma mi říká grizlíku a to vždycky když jdeme ven a oblékne mě do jedné kombinézky…no koukněte na fotku.

O víkendu bylo krásně a tak jsme zase všichni tři vyrazili na výlet za keškama…tentokráte do Berouna. Beroun má ve znaku medvídky a taky je tam mají živé v medvědáriu.
Já jsem teda zase spokojeně chrupkala v kočárku, ale u medvídků mě máma vytáhla ven a táta fotil. Lidi kolem se usmívali nebo přímo říkali, že je to roztomilý, že jsem taky takový malý medvěd. No nevím, ale podle toho co vidím na fotkách, tak jsem teda roztomilejší než ti tři medvědi dohromady 🙂
Máma mi taky říkala, že prý jsou to medvídci z večerníčku, ale to prý uvidím až budu větší. No nějak nechápu, jak tihle obrové mohli dostat roli ve večerníčku. 🙂

Jednu kešku jsme našli kousek nad medvídkama…pod rozhlednou. Abychom našli další, tak jsme museli projít Berounem a hledat x míst. Pak jsme dostali finální souřadnice a ona ta keška potvůrka byla hned naproti bazénu. Tam mě máma s tátou ještě nevzali, ale prý tam chodili dost často a hlavně když jsem byla v bříšku…takže jsem tam vlastně už byla 🙂

Konec trápení s prstíčkem

 - by dadulka
Tak a máme to za sebou 🙂 řekla máma ve středu poté co jsme byly spolu v Motole. Paní doktorce se můj prstíček líbil, prý se dobře hojí a časem zmizí zarudnutí i tvrdá bulka, co tam ještě mám. Rentgen vyšel taky dobře a na kosti nic nemám. Jinak se mi to vůbec nelíbilo..máma mě držela ručičku a prstíček od ostatních prstíčků a ještě mě musela zalehnout loktem, já totiž strašně řvala a mlátila s sebou sem a tam. No nakonec se podařilo 🙂
Takže pokud se nic s prstíčkem nevyvrbí (a pevně doufám, že už ne), tak do Motola už nemusíme a kapitola prstíček je uzavřená.

Tento týden jsme taky byly s mámou na neurologii na Butovicích. Na vyšetření musí všechna předčasně narozená miminka, takže i mě to neminulo. Paní doktorka si se mnou dělala co chtěla….zkoušela na mě kde co – kladívkem mě protukávala, šimrala mě, cinkala klíčema, zkoušela se mnou chodit a jak se leknu když mi podtrhne podložku apod.
No dle doktorky jsem OK, nevypadám prý vůbec na nedonošence (mám prý krásné tlusté tváře 🙂 – však se taky snažím mámě vždycky vypít všechno mlíko), nicméně říkala, že mám trochu ztuhlé svalstvo či co a tak nás poslala na rehabilitaci. Budeme cvičit Vojtovu metodu a máma se těší, že se zas něco naučí.
Tak snad to s mámou zvládnem a za dva/tři měsíce až půjdeme na kontrolu, tak bude mít paní doktorka radost 🙂

Kámoška Lucinka, první keška a setkání s pra-prarodiči

 - by dadulka
Tak se konečně narodila Lucinka! Nechala na sebe pěkně čekat, na to, že jsme se měly narodit téměř stejně, tak nakonec máme mezi sebou 2 měsíce rozdíl. Ale Lucík je kámoš a tak je v podstatě stejně velká jako já ted 🙂 Narodila se totiž pěkně vypapaná – 4.33 kg a 53 cm. Já mám ve svých 8 týdnech 4.8 kg 🙂 
Kdo neví, tak Lucinka bydlí hned nade mnou, takže se těším, jak si budeme společně hrát a vymýšlet jak pozlobit naše rodiče. 🙂

Na Velký pátek mě rodiče sbalili do auta a vyrazili jsme do světa. Já jsem teda zase vytuhla. Nevím, jak to dělají, ale jakmile mě dají do autosedačky, tak se mi chce hrozně moc spinkat a usnu. Probudila jsem se až ve Zdicích. Rodiče tam se mnou hledali nějakou kešku či co. No nakonec jsme ji společně našli a já mám zapsanou svoji první kešku :)) Už se těším na další, třeba někde v přírodě.

V sobotu jsem poprvé viděla svoji prababičku a pradědečka. Byli jsme totiž zase u tety v Hostivici – tam už to znám. Asi se něco slavilo, neb se tu sešli všichni – babička, dědeček, strejda s holkama, teta s Milošem a klukama a prarodiče. Měla jsem na sobě poprvé punčocháče, šaty a dokonce botičky! To asi, aby viděli, že jsem holčička a ne kluk!
Nejdřív jsem spinkala a nechala se chovat, pak mě ale začaly trápit prdy a tak jsem řvala a nechtěla ani papat. Ale dlouho jsem to nevydržela a zase jsem byla hodná holčička a s tetou jsem i pásla koníčky.